Kdo je SVVA

Jmenuji se Vanda Urban Svobodová jsem ročník ´96 a tetování se věnuji od roku 2019.

Jsem poměrně renesanční člověk a na mých sociálních sítích uvidíš, že se věnuji ještě šití, kresbě, keramice, digitální tvorbě, grafice, no je toho asi ještě víc. Bez kreativní tvroby bych totiž neuměla žít.

 Vystudovala jsem oděvní design a trochu cestovala. K tetování jsem se dostala jako k osobní výzvě, první roky jsem byla spíš ta co tetuje pro zábavu kamarády na akcích handpoke (tetování bez strojku), ale po nějaké době jsem se chtěla posunout dál. Musela jsem se rozhodnout jestli se tetování chci věnovat teď nebo nikdy. Pořídila jsem si strojek, věnovala tetování a hlavně kresbě nejvíc možného času. Za pár let si udělala potřebné kurzy a našla tetovací studia, která byla ochotná vzít si mě pod křídla. Nyní pendluji mezi Náchodem a Prahou. Občas dokonce jedu i do zahraničí. Jsem hlavně ráda, že díky tetování mohu poznat nové tváře, a udělat si tak obrázek o tom kdo tuhle planetu obývá.

Co mě na tetování baví nejvíc?
Řekla bych, že zodpovědnost sama za sebe a za svůj vlastní posun. Pokud bych tedy usnula na vavřínech, byla by to čistě moje vina. Jsem tedy jako strážce ohně, který dává pozor na to aby moje vůle a vášeň jen tak nevyhasla. Každý koho v životě poznám do toho ohně přispěje, ať je to příběhem, který si nese a nebo ho i já mohu obohatit nějakou svou vlastní zkušeností. Naše setkání jsou proto pro mě velmi důležitá a důvěry, které ve mě klienti vkládají si obrovsky vážím.
Je to o komunikaci, ale i o tichu. Mlčet spolu, to je ten nejkrásnější stav bytí. Při dlouhých sezeních se dostanu tak trochu do tranzu ( meditace chceš li ), neslyším, nevidím nic jiného než bzučení strojku a inkoust pod kůží. Tetování pro mě tedy není jen výsledném obrázku, ale celém procesu od začátku až do konce.